Teprve až teď po letech si uvědomuji, jak bylo sledování televize odpočátku velmi silný zážitek, vlastně až hypnotický (to má možná co dělat s obnovovací frekvencí televizních obrazovek). V dětství byly všechny filmy (od komedií, animáky po horory) dech beroucí podívaná. Dětský mozek se ještě snažil vypořádat s chápáním sledovaného obrazu, že jde pouze o fikci. Racionálně sice chápeme, že jde "jen" o film. Ale mozek přesto nemá jak to odlišit od ostatních vizuálních vstupů. Na určité rovině je to pro nás podobně reálné jako sny. Akorát to nejsou naše sny.

V době střední školy jsem televizi úplně propadl a po škole u ní trávil většinu času. Mým snem bylo uvažovat jakou si pořídím televizi, video apod. Jednoho dne jsem se nad sebou u toho pozastavil - uvědomil si, jaký jsem byl video junkie. Jak tím ztrácel energii, byl ospalý, a sociální život chřadl. Ne každý tomu propadne tolik, ale většina lidí myslím na televizi kouká, a do jisté míry je závislých. Naštěstí televize ustupuje pozvolna internetu, i když jsou snahy udělat z internetu obdobu televize - to samé ale sofistikovaněji po internetu.

Později jsem televizi přestal sledovat úplně. Nekoukal jsem na televizi asi 8 let. Kdykoliv jsem někde viděl televizi zapnutou, šla na mě těžká fyzická úzkost, obtížně se mi dýchalo. Obzvláště když se tam rozjela nějaká reklama, což je skoro furt. Bylo mi fakt odporně. Typicky k tomu došlu při návštěvě rodičů. Vždycky nějaká vražda, psychopat někoho rozřezal, a já u toho jedl večeři. Ale mnohem horší byly reklamy. Byly vysloveně invazivní a obzvláště na větších televizích to úplně pohlcovalo.

Nyní tu máme doma menší televizi v kuchyni a naučil jsem se na to znovu i trochu koukat. A občas masochisticky rád sleduju výplach ve formě televizního zpravodajství (tak trochu spíš v duchu "poznej svého nepřítele", protože myslím naše zpravodajství nemá daleko k propagandě jako za časů totalitního socíku, i když dnes mnohem rafinovanější, jinou formou - zahlcením informacemi a tzv. "vyvážeností").

Samozřejmě i sleduju filmy na počítači, ale musím říct, že jsem si začal víc a víc vybírat, na co koukat. Odmítám sledovat něco, kde je moc násilí natož horory (a jak jsem je jako dítě "žral"), nebo má hloupý příběh. Ať abych neztrácel zbytečně čas ale hlavně proto, že jsem si víc uvědomoval, jak každý film člověka prostě ovlivní. A tak je překvapivé, že násilí je tak rozšířené a populární. Dokonce i dětské pořady obsahují spoustu násilí a vražd. Ono je to zakryté do toho, že je to kreslené, ale představte si kdyby např. Tom a Jerry nebyl kreslený. A Donald Duck ten psychopat?! Už jako děti jsme se koukali na násilí jako na zábavu, a bavilo nás to. Kupodivu ale přirozený a ničím neškodný sex je tabu. 

No, po tomto mém pozastavení posuďte následující fotky:

 

Zdroj: http://www.trueactivist.com/photographer-captures-children-hypnotized-by-tv-proving-the-zombie-apocalypse-is-real/

Autor
Website: http://mika.blog.idnes.czEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Programátor
Další články autora

  • Nikdo není dost moudrý nebo dost dobrý, aby formoval charakter jakéhokoliv dítěte. To špatné, co se děje s naším nemocným, neurotickým světem, je dáno tím, že jsme byli formováni. Dospělé generaci, která viděla dvě velké války a jak se zdá, se chystá spustit třetí by nemělo být svěřeno ani formování charakteru krysy. Read More
    A.S. Neill Zakladatel školy Summerhill
  • 1
  • 2
  • 3

Jazyk

Czech English French German Italian Portuguese Russian Spanish