V médiích se v době schvalování novely branného zákona hovořilo primárně o tom, že se vlastně nic nemění, a že jde jen procesní zlepšení pro snadnější mobilizaci v době náhlého stavu ohrožení nebo vojenského konfliktu. V alternativních médiích se nicméně hovořilo o jakémsi plánu nasadit občany v Evropě do války na Ukrajině ještě v době míru (tj. bez vyhlášení stavu ohrožení nebo války).

To se mi zdálo dost obtížně uvěřitelné, protože jsme byli ujišťování, že jde pouze o odvody nikoliv povinnou vojenskou službu. Tak jsem si pro jasnou odvěď zašel přímo do textu novely zákona (ne že by teda v textech zákonů člověk nějaké jasné odpovědi hned nacházel).

K mému překvapení jsou v novele pasáže, které lze takto skutečně interpretovat. A že minimálně z velké části vůbec ani nejde o pouhé zavedení odvodů ale zásadní změny fungování vojáků v záloze. Média sice meziřečí změnu role aktivních záloh zmiňovala, ale myslím že dostatečně neakcentovala jejich váhu.

Mise v zahraničí (dobrovolné?)

Zásadní změnou je umožnění nasadit aktivní zálohy na tzv. operační nasazení v zahraničí (tedy např. Afghanistán nebo případně Ukrajina). Není dle mého pohledu z některých pasáží novely zjevné, zda musí s operačním nasazením souhlasit. Posuďte nový § 12a, odstavec 1: 

(1)Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení na území České republiky nebo mimo něj v délce do 7 měsíců v kalendářním roce, a to podle potřeb ozbrojených sil.

K operačnímu nasazení z důvodové zprávy novely:

Nově se zavádí druh vojenské činné služby označený jako služba v operačním nasazení. Služba v operačním nasazení představuje nasazení vojáka, který není vojákem z povolání, na praktické plnění úkolů ozbrojených sil podle zákona č. 219/1999  Sb. v reálné bojové nebo krizové situaci, a to na území České republiky i mimo toto území.

Operační nasazení dle novely nahrazuje "vyjímečné vojenské cvičení", přestože ale nyní uvažuje něco velmi odlišného.A celý paragraf 13 s novým nadpisem "Povolání na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení do služby operačního nasazení a nastoupení jejich výkonu" vůbec nehovoří o jakékoliv dobrovolnosti (vhodné podotknout, že "voják v záloze" jsou všichni odvedení):

§ 13, 2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo služby operačního nasazení u určeného vojenského útvaru v době, která je stanovena v povolávacím rozkaze.

Osobně nesouhlasím s rozšiřováním konceptu nasazovat naše vojáky v zahraničí už dnes. Novela má celý koncept, kdy ČR dělá světu policajta, ještě více rozšířit. Afghánistán nenapadl ČR ani NATO, tak ani nevím, proč v rámci obrany provádět předběžnou agresi ve vzdálených zemích. 

Afghánistán ale prý napadl USA, když došlo k útokům na WTC 11.9.2001, tak došlo oficiálně k uplatnění bodu 5 smlouvy členských zemí NATO, který ukládá "povinnost" kolektivní obrany. Jak lze představu, že Afghánistán napadl USA brát vážně jen s velkou fantazií, tak útok NATO na Jugoslávii a Libyi ani žádný útok na členskou zemi NATO nepředstavoval. NATO se spíše tedy zatím jeví jako agresor ve všech svých konfliktech. Má to být přeci obranný pakt a ne světový policista dělající armádou dobro kdekoliv uzná za vhodné.

Povinné aktivní zálohy (=povinná vojna?)

Do toho to navíc vypadá, že i ujišťování o tom, že jde pouze o odvody nikoliv povinnou vojnu, je dokonce nepravdivé. Současná právní úprava totiž účast na aktivních zálohách podmiňuje dobrovolnou dohodou občana s armádou. Novela obsahuje slovo "dobrovolně" na mnoha místech, ale některé paragrafy jakoby hovořily jinak. Novela sice zavádí řadu konceptů dobrovolnosti (je možné například dobrovolně zažádat pro zařazení do aktivních záloh, resp. že aktivní zálohy mohou zažádat operační nasazení), ale tato dobrovolnost působí jako jedna z variant. Zřejmě reagující na pláč vojáků aktivních záloh, kteří si přejí podílet na zahraničních misích, což dnešní legislativa neumožňuje ani dobrovolně. Ale jak chápat následující pasáže novely?

V § 5 odst. 2 se slova „nebo vojáka v povinné záloze“ zrušují, slova „uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy“ se nahrazují slovy „splnění podmínek podle zákona o službě vojáků v záloze“

A na místo původního:

(3) Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s vojákem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu 3 let. V dohodě se uvede vojenský útvar, vojenské zařízení nebo vojenský záchranný útvar2) (dále jen "vojenský útvar"), pro který je voják připravován, služební zařazení, rozsah vojenských cvičení a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do 2 let. Voják nebo krajské vojenské velitelství mohou od dohody písemně odstoupit před uplynutím doby, na kterou je dohoda uzavřena.

se v novele uvádí, že

  1. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Do aktivní zálohy zařazuje vojáka krajské vojenské velitelství rozhodnutím na dobu nejdéle 3 let.“.

Když nahlédneme do novely zákona o službě vojáků v záloze, tak vidíme další potvrzení této myšlenky:

K § 33 a 34

Z důvodu změny způsobu vstupu do aktivní zálohy zakotvené v branném zákoně (od dohody k rozhodování)... 

V novele se sekce úplně změnila a uvádí, že na přijetí do aktivních záloh se budou uplatňovat principy obdobně jako pro vojáky z povolání. A v novele zákona o vojácích z povolání byla škrtnuta podmínka, že dotyčný musel absolovat základní vojenskou službu.

Jedinou "kličku" pro odmítnutí jsem našel v podmínce, že voják z povolání musí pro vstup složit vojenský slib. To by možná mohl odmítnout. Podmínka o složení slibu byla původně v paragrafu 33 vstupu do aktivních záloh, který byl ale kompletně nahrazen oním odkazem na obdobný postup jako u vojáků z povolání, kde zmínka o slibu stále je. (Nevím ale, jestli je slib v takové situaci jeho právo nebo povinnost)

Nutno poznamenat, že pokud pro aktivní zálohy platí potenciální situace, že by byli na operační nasazení povoláni rozhodnutím "podle potřeb ozbrojených sil", pak je teoreticky možné, aby stát povolal odvedené občany rovnou do boje (v době míru), resp. po absolvování cvičení. Paragraf 13 o žádné dobrovolnosti nehovoří (ani dokonce o "aktivních zálohách", nýbrž o "vojácích v záloze", což jsou lidé mající pouze brannou povinnost, viz. § 1, odst. 7 ).

To by si přece nedovolili

V dnešní situaci, kdy je tu relativní klid, je něco takového nepředstavitelné. Jenže se může stát nějaká událost (zhoršení situace na Ukrajině nebo cokoliv, co zvýší stupeň společenského napětí), že co teď je nemyslitelné, může být zítra myslitelné. Útoky na WTC v roce 2001 ukázkově změnily pohled lidí na lidská práva a osobní svobody akceptací drakonické protiteroristické legislativy. Podobně vědomá nebo nevědomá právnická klička, jak z proklamované dobrovolnosti vytvořit tuhou povinnost, může být později akceptována jako "nutné zlo". Armáda ČR má velice málo vojáků, jak si v důvodové zprávě novela stěžuje.

Obrana ČR po celém světě
Obrana ČR po celém světě

I když aby lidé akceptovali, že jim dítě půjde povinně rovnou na zahraniční misi (když vezmu ten extrém), by asi vyžadovalo slušnou mediální masáž. Bavíme se tu totiž o nasazení do bojů v době míru. Je to sice trošku protimluv, ale taková je doba - ČR není ve válce, ale přesto se účastní bojů v zahraničí. Tato novela rozšiřuje působnost branců v zahraničí v době míru. To je bez debat. Zda si může stát vynutit nasazení dobrovolných branců (aktivních záloh) i v zahraničí či dokonce odvedené občany (povinné zálohy) nuceně zařadit mezi aktivní zálohy je otázkou tohoto článku. 

Zákony jsou schvalovány na dlouhé roky dopředu, a pokud v nich je něco záludného jako škrtání nutnosti mít s armádou dohodu pro vstup do aktivní zálohy, pak to své "ovoce" může nést i později. Za jiných okolností a celosvětové nebo lokální situaci. Typicky při rozjitřených emocích - to se vypíná racionální uvážování. Rozhodně novela nějak výrazně neuvažuje o nějakém nedobrovolném nucení k něčemu, ale je možné, že obsahuje záměrně či omylem možnost, jak při určitých potřebách vojenský sil sáhnout i k drastičtějším opatřením.

Dobrovolnost pouze při odvodu

V novele dochází ke změně institutu dobrovolné vojenské služby. Nově bude možné brannou povinnost odmítnout pouze během odvodního řízení (do 15 dnů) resp. až při vyhlášení stavu ohrožení/války (do 15 dnů). Více viz. pasáž z důvodové zprávy novely:

Dobrovolnost se však uplatňuje pouze v momentě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti (tj. formou žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, do aktivní zálohy, nebo na dobrovolné povinné cvičení či do služby v operačním nasazení). Poté, co občan projeví vůli nastoupit vojenskou činnou službu, a tudíž vykonávat brannou povinnost, je však pro něj výkon této nadále povinný dle ustanovení platících pro druh vojenské služby, k jehož dobrovolnému nastoupení se občan uvolil. 

Tedy pokud se týká odvedených občanů, tak mohou odmítnout vykonávat brannou povinnost na základě přesvědčení/náboženství pouze během odvodního řízení. Důvodová zpráva dovysvětluje, že je to z důvodu, aby lidé neodmítali službu ad hoc (dle nahodilých rozmarů, kde by se jim náhle už nechtělo). Tedy odmínutí vojenské služby znemožňuje vstup do armády jednou pro vždy. A naopak.

Autor
Website: http://mika.blog.idnes.czEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Programátor
Další články autora

  • Nikdo není dost moudrý nebo dost dobrý, aby formoval charakter jakéhokoliv dítěte. To špatné, co se děje s naším nemocným, neurotickým světem, je dáno tím, že jsme byli formováni. Dospělé generaci, která viděla dvě velké války a jak se zdá, se chystá spustit třetí by nemělo být svěřeno ani formování charakteru krysy. Read More
    A.S. Neill Zakladatel školy Summerhill
  • 1
  • 2
  • 3

Jazyk

Czech English French German Italian Portuguese Russian Spanish